Klatovská ODS

Společně pro Klatovy

ROZHOVOR ...s místostarostou města nejen o Klatovech

Připravili jsme rozhovor s ing. Václavem Chroustem, místostarostou města Klatovy a předsedou občanského sdružení Klatovské katakomby. Hovořit budeme nejen o Klatovech a katakombách.

Mnoho Klatovanů na otázku "Co se Vám vybaví, řekne-li se Klatovy“, odpovídá Černá věž“. Máte to také tak?

Určitě, ovšem nejen Černá věž, ale celé klatovské panorama, ke kterému patří radnice, jezuitský kostel, linie střech vnitřního města. Pak samozřejmě i pohledy z různých míst v okolí Klatov, k nejhezčím patří ty od Lomečku, dnes bohužel poněkud zastíněné panelovými domy Na Rybníčkách. Na radnici máme krásný obraz ještě z doby, kdy paneláky nebyly, to je můj ideální pohled na Klatovy. Ovšem hned druhý obraz, který vidím, jsou lidé, kteří pro mě Klatovy představují. Někteří již dnes nejsou, což mně připomíná, že i já stárnu, ale pomyslně jsou stále ve mně a i ohled na ně mě velmi často „řídí“, mohu-li to takto říci.


Takže Vás vzpomínka na bývalé Klatovany ovlivňuje při rozhodování o klatovských záležitostech ve Vaší současné funkci místostarosty?

Vzpomínka snad ani ne, spíše pocit určité sounáležitosti, kontinuity. Básník kdysi použil slova „bylo nám dáno osudem …“, v našem případě nám bylo dáno osudem žít v Klatovech v současné době a já vůbec tohoto „osudu“ nelituji. Klatovy, Pošumaví, Šumava, jsou půvabné, dokonce až marnotratně krásné – podívejte se kolem sebe, udělejte si procházku nebo výlet
na kole z Klatov do Sušice - a cesty za poznáním do jiných míst a krajů mě jen utvrzují, že tady doma je opravdu hezky a že jsem rád, že tu žiji. A mimochodem, často si stěžujeme sami na sebe a říkáme "my jsme takoví či makoví" a máme pocit, že jinde jsou lidé "lepší". Já jsem ale v Klatovech a okolí poznal mnoho skvělých lidí, s kterými se stačí dohodnout a dát si slovo a věci platí a nemusí se vymýšlet složité právní dokumenty, abychom se na něčem shodli. A s kterými je prima žít.

Dobře, zeptám se jinak - co Vás inspirovalo ke změnám klatovských katakomb? Byl to právě ohled na zmíněné Klatovany, co už nejsou?

To je složitější otázka. Za prvé, ke katakombám mě vlastně přivedli tři lidé - tehdejší starosta pan Mráz, místostarostka paní Tomaierová a farář pan Bachan. Ti všichni mě v určité chvíli požádali, abych pomohl s katakombami, kolem nichž se vedly spory a nebyla jasná koncepce, jak dál. Jsem jim všem třem vděčný, že mě nepřímo přivedli k tématu, které mě velmi zaujalo. Záhy jsem totiž zjistil, že to, co tu jezuité v 17. a 18. st. realizovali, máme-li to popsat dnešním slovníkem, nebylo žádné „temno“, jak píše Jirásek. Uvědomil jsem si, že „jezuitské Klatovy“ jsou zajímavou součástí historie našeho města a že dodnes je ta historie živá. Dodnes využíváme jezuitský kostel, a to nejen k liturgickým účelům, ale i jako koncertní síň se skvělou akustikou, dodnes jsou významné instituce v bývalé jezuitské koleji, ať je to Město Klatovy se svými úřady, Městský ústav sociálních služeb, ale zejména Městská knihovna, která sídlí v samém jádru jezuitského komplexu, v jeho pomyslném srdci (je to nejstarší část rezidence) a dodnes stojí bývalé jezuitské gymnázium, které zahájilo výuku již v roce 1636 a patří tak k nejstarším institucím svého druhu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Na ně navazuje i dnešní gymnázium, které nedávno oslavilo 200 let od svého formálního založení, nicméně středoškolská gymnaziální tradice je v Klatovech 378 let stará a já jsem přesvědčen, že je to v Klatovech a v klatovské historii vidět. I proto jsem tolik rád, že se nám s týmem spolupracovníků podařilo katakomby opět „sjednotit“, vybudovat tu, snad mohu říci, zajímavou expozici, zrekonstruovat prostory a obnovit funkci průduchů, které prostor krypt ventilují, a zároveň respektovat i to, že jsou katakomby pohřebištěm, duchovním prostorem. 

Rekonstrukce katakomb je tedy nejvýznamnějším investičním počinem poslední doby?

To bych neřekl, investiční projekty a počiny byly v posledních letech četné a větší, alespoň co do částek, které stály, ale katakomby se staly jakýmsi symbolem. Podařilo se vrátit je původní podobě, dodat cosi navíc – expozici a pestré programy, které sdružení uskutečňuje. Navíc jsou, při zachování piety místa, i nesporným turistickým cílem. Je dobré, že ve městě jsou však i další magnety, které turisté ocení, a Klatované na ně mohou být hrdí. Věřte, že i návštěva Černé věže, obou kostelů, barokní lékárny i centra města je turisticky atraktivní. Já navíc věřím, že se k těmto památkám záhy přidá i Pavilon skla, jak nyní nově nazýváme pavilon u muzea, který město za přispění dotace z evropských fondů nyní rekonstruuje pro expozici skla firmy Lötz, která působila na přelomu 19. a 20. st. v nedalekém Klášterském mlýně a která produkovala fantastické secesní sklo určené těm nejnáročnějším zákazníkům. Například i na vídeňský císařský dvůr. Hovoříme-li však o investičních počinech, těmi nejvýznamnějšími jsou dostavba krytého bazénu, kde nyní vedle klasických plaveckých drah vzniká jakési zážitkové centrum – bazén s mnoha atrakcemi včetně obrovského tobogánu, whirlpool, saunový svět, vše za přiměřených cen – ve velmi dobré kvalitě. Věřím, že veřejnost záhy ocení práci architektů ze Šumavaplanu stejně jako stavbařů z Aldastu, kteří dostavbu bazénu realizují.

 

Investic je ale mnohem více, alespoň tak to vypadá, podíváme-li se na www stránky města a informace o rozpočtu.

Určitě, tím jste uvedl, mimochodem, i dobrý zdroj informací o činnosti města a o jeho hospodaření. Každému doporučuji, aby se, chce-li vědět, jak město hospodaří a do čeho investuje, podíval na naše www stránky, právě do části věnované rozpočtu. Ale k otázce samé. Ano, probíhají a probíhaly četné další akce a projekty. Jsem rád, že zastupitelstvo schválilo finance na nové komunikace (např. v Purkyňově ulici či spojovací komunikace Sobětice –Lažánky, před dvěma lety jsme dokončili i silnici Za Čedíkem), že se podařilo vyčlenit 15 mil. Kč ročně do údržby komunikací (letos bude např. opravena oblast sídliště Za Retexem) a že máme úspěch při získávání dotací z evropských fondů. I to nám pomáhá tyto projekty realizovat. Samozřejmě, že se za tím vším skrývá práce mnoha lidí, nicméně to, že se daří opravovat školy a školky, zateplovat je, že se nám nyní po mnoha letech neúspěchu podařilo získat peníze na opravu a rekonstrukci areálu letního kina, že se zatepluje a opravuje např. ZŠ Tolstého a že se vlastně nedávno podařilo v ybudovat několik sportovišť při základních školách, dětských hřišť, dopravní hřiště na zahradě mateřské školy na ulici Národních mučedníků, že město investuje i do obnovy zeleně a parků atd. – z toho máme a věřím, že mohu nyní mluvit za všechny, kdo se na činnosti města podílí, počínaje zastupiteli a zaměstnanci města nekonče, opravdovou radost.

Máte za sebou téměř čtyři roky jako místostarosta, co Vás při přechodu na radnici nejvíce překvapilo či co Vám dělalo největší problém?

Zkušenost z radnice, či tzv. komunální politiky je rozhodně zajímavá. Největší překvapení a možná i určitá potíž, zpočátku, je určitá složitost, časová, formální i právní při rozhodování. To, co v soukromé firmě můžete rozhodnout v řádu minut a sám, a nesete samozřejmě riziko za své rozhodnutí, se na radnici rozhoduje podstatně díle, navíc v drtivé většině případů jsou rozhodnutí kolektivní povahy. Záměr y jsou diskutovány v různých komisích a výborech, na mnoha různých koordinačních schůzkách. Některé věci může rozhodnout rada města, jiné jsou zákonem či našimi vnitřními předpisy dány do pravomoci zastupitelstva. Rozhodně tedy nelze město řídit jako firmu. Ale lze využívat i „na městě“ racionální manažerské postupy a přístupy. O to se, myslím, snažím a snažíme. Pracovat pro město je opravdu čest.

Děkuji za rozhovor. Rudolf Lang

 

Foto: autor

ROZHOVOR ...s místostarostou města nejen o Klatovech ROZHOVOR ...s místostarostou města nejen o Klatovech
Budoucnost začíná
doma.